Speciál: Virtuální realita - Minulost, současnost a budoucnost

Ve speciálu se pod lupou podíváme na fenomén virtuální reality. Co to vlastně je, jak funguje či na první historické zmínky a zařízení. Větší část článku se potom věnuje současnosti a hlavním hráčům v této oblasti. Nakousneme také možné využití kromě her.

Co je teda ta virtuální realita?

Záleží, z jakého úhlu pohledu se na otázku podíváme. Jednou z odpovědí je počítačem generované 3D prostředí. Výměna označení ale nemusí jako odpověď dostačovat. Jako velmi netechnické či laické označení by šel použít třeba podvod nebo iluze. Virtuální realita se zkrátka snaží člověka přenést do světa, který neexistuje, aniž by nad touto skutečností nějak přemýšlel.

Lidské vnímání je tvořeno řadou smyslů, těch hlavních jako je zrak či sluch a těch méně zřejmých jako je rovnováha či třeba to, jestli náhodou nejste hlavou vzhůru. Stačí tak „oklamat“ smysly a ty se postarají o změněné vnímání mozku. Zraková část je celkem jednoduchá, jde o stereoskopické 3D, každému oku je prostě promítán trošku jiný 2D obraz. Důležité jsou snímky za sekundu (FPS), jako naprosté minimum se považuje 60, současné headsety ale míří výše. U sledování videa či standardního hraní her stačí polovina, u headsetů ale nikoliv. Jednak je displej mnohem blíže oku a navíc je třeba pamatovat na stereoskopické 3D.

Foto: Sergey Galyonkin

Samozřejmě klamání smyslů není žádná legrace, i proto na virtuální realitu stále čekáme. Očím sice v uzavřeném headsetu lze snadno ukázat 3D svět, jenže pak pohnete hlavou a obraz se nepohne. Už teď tu máme problém. Zde je právě důležité snímat pohyb hlavy a obraz podle něj upravovat. Jinak můžete skončit s velmi pokročilým simulátorem mořské nemoci (mozku se „neshoduje“ to co hlava vidí a pohybově cítí). Do budoucna se počítá se snímáním pohybů samotných očí pro zdokonalení pocitu z virtuálního světa.

Kvůli výše zmíněným složitostem je tak dokonalý headset pouze prvním krokem na cestě k pravé virtuální realitě. Další na řadě budou pravděpodobně ruce a nohy. Oklamat ruce mohou třeba speciální rukavice s individuálním odporem pro každý prst. Bez zraku potom nepoznáte, jestli v ruce skutečně něco držíte nebo ne. Do začátku si budeme muset vystačit s pohybovým ovladačem do každé ruky či nějakým standardním.

Jako řešení nohou a pohybu celkově se nabízejí speciální variace běžeckých pásů. Dalším krokem může být vyřešení pohybu do všech stran či alespoň zkusit zamaskovat, že se ve skutečnosti nehýbeme. Druhá věc je samozřejmě to, jak se nám bude chtít hýbat. Odpor na břichu při pokusu jít vpřed bude představovat asi celkem problém. Je na čase opustit úvodní sekci a vydat se na krátký výlet do historie. Ukrývají se zde totiž překvapivé zajímavosti.

 

Obsah:

 

Historie

Je delší, než si myslíte

Virtuální realita je jako slovní spojení v posledních dvou letech skloňováno velmi často. Nejedná se ale přitom o nějaký nový objev. Samotný koncept existuje již velmi dlouhou dobu. Za vůbec první zmínkou o virtuální realitě se musíme vydat do celkem dávné minulosti, konkrétně do období, kdy působil americký autor Stanley Grauman Weinbaum.

Weinbaum byl aktivním tvůrcem ve 40. letech minulého století a první koncept virtuální reality popsal v krátkém příběhu Pygmalion's Spectacles. Dílo popisuje speciální brýle pro imitaci obrazu, hmatu a dokonce pachů. Jejich nositele potom přenesly do jiné reality.

Za prvního předchůdce dnešních headsetů můžeme považovat Headsight z roku 1961. Nabízel obrazovku pro každé oko a hlavně první (magnetické) snímání pohybu. Využití dostal v armádě, nebezpečné situace bylo možné vyhodnocovat z dálky a přesto získat dobrý přehled. Obraz byl totiž přenášen na dálku z kamery a její pohyb ovládalo právě historicky první snímání pohybu v tomto zařízení.

V historii se ukrývá kupa zajímavých událostí, které nasměrovaly prvopočátek virtuální reality, v článku se ale chceme věnovat hlavně současnosti a budoucnosti. Proto se podíváme už jen na dvě takové od známých jmen herního průmyslu.

Pamatujete konzoli Sega Genesis? Pro ni oznámila společnost na výstavě CES v roce 1993 VR headset. Měl mít dvojici LCD displejů, stereo zvuk a také snímání pohybu. Jak můžete vidět na obrázku, i na dnešní poměry nevypadá vůbec špatně. Segu ale nakonec potkalo spoustu problémů při vývoji a headset navždy zůstal u fáze prototypu, šlo o jeden z největších přešlapů. Výsledný produkt se měl dokonce prodávat za 200$ s korekcí na dnešní hodnotu dolaru to vychází asi na 330$.  

Jen dva roky po oznámení zařízení od Segy se vytasilo Nintendo s vlastním nápadem. Virtual Boy měl být dokonce přenosnou konzolí pro skutečné 3D hraní. Nintendu se podařilo zařízení dostat na pulty obchodů s cenovkou 180$, po komerční stránce ale nešlo o úspěch. Hry nabízely pouze kombinaci černé a červené, obsahu bylo málo a headset navíc nebyl zrovna komfortní. Asi po roce Nintendo výrobu a prodej zastavilo.

Současnost

Tři velcí hráči uvedou svoje vize již brzy

Ve světě virtuální reality se toho poměrně dlouho moc nedělo. Pak přišel zlom. Bylo prvního srpna 2012 a na platformě Kickstarter se objevil nový projekt – Oculus Rift. Banda nadšenců žádala o 250 tisíc dolarů pro nastartování virtuální revoluce. Nápad se zalíbil a peníze se vybraly během 24 hodin. Při skončení kampaně byla původní částka překročena skoro 10x.

Oculus Rift

Průkopník z Kickstarteru

V dobách, kdy se ambiciózní Oculus Rift objevil na Kickstarteru to zřejmě ještě jasné nebylo, nyní už ale je. Revoluce v podobě virtuální reality dorazí a to již brzy. Podle skeptiků se jedná o další technologický výstřel, který se nechytne díky vysoké ceně zařízení a malé podpoře obsahu. Příznivci virtuální reality (dále jen VR) zase její příchod považují za jednu z nejdůležitějších událostí poslední doby a velký technologický zlom. Na finální výsledek si možná ještě několik let počkáme, druhá varianta ale zní slibněji.

Svět okolo Oculusu se pořádně otřásl v březnu roku 2014. Mark Zuckerberg na svém Facebook profilu (kde jinde) oznámil akvizici firmy. Cena se měla pohybovat okolo 2 miliard dolarů a celý proces byl zakončen v srpnu. Zuckerberg při oznámení mluvil hlavně o tom, že hry budou první důležitou funkcí virtuální reality, také ale dodal, že do budoucna počítá s mnohem větším zaměřením. Jako příklady uvedl sledování sportu přímo z místa dění, výuku či konzultace s lékařem. Oculus si po akvizici zachoval nezávislost.

No je na čase rozloučit se s historií a podívat se do současnosti. Po několika vývojářských verzích a prototypech dospěl Oculus k finální verzi určené pro běžný prodej. Tento „pionýr“ nového odvětví se začne prodávat v prvním čtvrtletí roku 2016, v balení bude headset a také Xbox One ovladač. Tento ovladač se Oculus rozhodl přibalit především z důvodu, že se jedná o jeden z nejlepších (+ vývoj vlastního by stál spoustu zdrojů) a také spolupráci s Microsoftem.

Rift bude nejprve kompatibilní pouze s Windows – v rámci spolupráce probíhá optimalizace především pro Windows 10. V Oculusu totiž zjistili, že optimalizace je celkem těžká věc a Mac OS a Linux verze tak byly odloženy.

Cena

Po dlouhé době spekulací a odhadů jsme se nedávno odhalení ceny dočkali. Základní činí 599$, ale ta evropská po započítání cla/daně míří na hranici 20 tisíc korun. V původní verzi speciálu (ještě před oznámením ceny Riftu) jsem jako horší variantu měl napsáno cenovku mírně přes 10 tisíc. Palmer Luckey se k ceně celkem podrobně vyjádřil. Jeho známých 350 dolarů jako první nástřel byla velká chyba, kterou prý vůbec nepromyslel. Každopádně na Riftu prý prakticky nevydělávají a dodávané příslušenství s cenou skoro vůbec nehnulo.

Proč zvolit Oculus na své cestě do virtuálních světů?

Rift tu byl první, virtuální realita je nové odvětví (v současné formě), což znamená, že má Oculus zřejmě technologický náskok. Navíc podporu v podobě obřího Facebooku. Partnerství s Microsoftem by mohlo zajistit nejlepší podporu ve Windows 10. Xbox One ovladač je standard a pokud nějaká hra podporuje gamepad, tak bude podporovat i tento.

HTC Vive

Synergie dvou velikánů

Trošku netradiční spojenci HTC a Valve chystají konkurenci v podobě prémiového headsetu s pokročilým snímáním pohybu. Toto partnerství při odhalení dost překvapilo, hlavně tím, že si Valve rozhodlo vzít do boje o nadvládu nad virtuální realitou pomocníka.

Oficiálně se nám na Vive naskytl pohled teprve minulý rok v březnu v rámci veletrhu MWC. Odhalení ale předcházely informace od Valve, které navíc rok předtím za zavřenými dveřmi prezentovalo vlastní zařízení pro virtuální realitu.

HTC Vive bude navíc snímat pozici nositele, díky dodávaným „majákům“ Lighthouse. Pomocí laserů snímají pohyb headsetu a pokryjí prostor 4,5 x 4,5 metru. Právě z tohoto důvodu je celý headset pokryt z vnitřní strany senzory.

Oproti Riftu slibuje Vive vedle Windows také podporu Linuxu a Mac OS, samozřejmostí má být také podpora systému SteamOS.

Cena

Zde jsou odhady konečné cenovky ještě těžší než v případě Riftu. Laserové snímání pohybu nebude zdarma a promítne se do ceny. Místo Xbox ovladače v případě konkurenta se má Vive rovnou prodávat s dvojicí pohybových ovladačů. Kdybych byl nucen střelit konkrétní tip, bude to 13 tisíc korun.

Proč se do VR světa vydat s Valve (a HTC)?

Valve má mezi PC hráči díky Steamu a povedeným hrám zvučné a dobré jméno. Rovněž se jedná o zavedenou a zkušenou firmu, jež může Vive poskytnout masivní podporu. HTC má zkušenosti s prodáváním hardware po celém světě a při distribuci bude mít oproti Riftu zřejmě navrch. Na druhou stranu HTC již delší dobu trápí finanční problémy, které by mohly headset ohrozit. Vive také umí snímat váš pohyb po místnosti, což znamená větší potenciální možnosti. Třeba si Valve schovává Half-Life 3 právě pro svůj headset?

PlayStation VR

Ten od Sony pro konzoli od Sony

Zapomenout z velké trojky nesmíme samozřejmě ani na PlayStation VR, dříve známé jako Project Morpheus. V Sony prý podle dostupných informací s virtuální realitou koketovali již v roce 2010, krátce po vydání pohybových ovladačů Move. O rok později se prý začalo pracovat na zařízení, ze kterého se vyklubal Project Morpheus. V minulosti ale Sony neplánovalo projekt jako něco, co by mohlo prodávat koncovým zákazníkům. (Možná je k tomu nakopl Rift?)

PlayStation VR je od začátku navrženo jako samostatné zařízení naproti příslušenství, jako je tomu u Riftu. To znamená, že obsahuje vlastní výpočetní jednotku v podobě samostatného boxu, díky které bude fungovat s PlayStation 4 a také přenosným handheldem PlayStation Vita. Ačkoliv je VR od Sony stále ve fázi prototypu, má se na pulty obchodů dostat v první polovině roku 2016.

Cena

Stejně jako u ostatních VR headsetů, i zde se o ceně zatím mlčí. PlayStation VR má ale v rukávu výhodu, která se zároveň stává problémem. Obsahuje vlastní výpočetní jednotku, což se určitě projeví na ceně jejím zvednutím. Každopádně i vzhledem k situaci s Riftem si moc netroufnu spekulovat, za kolik výsledně Sony svoje řešení nabídne hráčům.

Proč se na toulky virtuálními světy nechat pozvat od Sony?

Zde je důvod poměrně přímočarý. Pokud vlastníte PlayStation 4, tak nemáte na výběr. Sony podporu pro Windows či další platformy určitě jen tak nepřinese. V nedávné době Sony rovněž představilo pořádnou nálož her, které se pro její virtuální realitu chystají. Po softwarové stránce tak dostane PS VR silné zbraně do boje proti Riftu a Vive.

OSVR

Linux virtuálního světa

Škoda by byla nezmínit čtvrtého hráče, který se od předchozí trojky dost liší. Jedná se o open-source iniciativu. Přišel s ní Razer a postupně se zapojila poměrně velká skupina malých i velkých firem. Cílem je virtuální realitu standardizovat a usnadnit tak život všem okolo. OSVR má být pro virtuální realitu něco, co je USB pro svět počítačových konektorů.

Dokonce už se dá koupit vývojářský headset. Co je velkým lákadlem a ostatní by se mohli inspirovat, je přístup k samotnému hardwaru headsetu. Jednotlivé části bude možné s postupem času samostatně vylepšovat. Budete si tak moci koupit aktualizovanou dvojici displejů, optiku a další klíčové komponenty, aniž byste museli kupovat celý headset. Zatím nevíme, jak to bude fungovat, ale slib je to velmi příjemný.

Aby cíle OSVR náhodou nebyly málo ambiciózní, tak chce tato iniciativa rovněž dopomoci ke standardizaci augmentované reality. Zde zatím není moc práce, potvrzený headset je pouze HoloLens od Microsoftu. Kromě Razeru iniciativa zahrnuje další zvučná jména a to konkrétně Intel, Gearbox Software (autoři Borderlands her) či Leap Motion. Na konci roku 2015 počet partnerů přesáhl hranici 300.

OSVR myslí také na využití 3D tisku a počítá s možností tisknutí vlastních částí pro headset a jeho další rozšíření.

Pohled do budoucna

Virtuální realita nejsou jen hry, využití je spousta

Nyní sice chápeme virtuální realitu jako další velkou revoluci pro hraní her. Potenciál a možnosti využití je ale nespočet. Pojďme si nějaké nastínit. Samozřejmostí jsou filmy, ať už vaše vlastní virtuální kino či 360stupňové video (ukázka níže, myší se ve videu lze "rozhlížet"), kde se můžete svobodně rozhlížet okolo. Existují již nyní a prohlédnout si je můžete třeba na YouTube, včetně interakce pomocí myši. K virtuální realitě vzhlíží také pornografický průmysl v naději, že pomůže zvednout padající zisky. Tematice se věnoval zahraniční technologický web re/code, pokud máte 18 let a znalost angličtiny, mrkněte.

Dalším velkým lákadlem virtuální reality může být prozkoumávání částí světa, které jsou jinak velmi těžce dostupné a nebezpečné. Co takhle třeba zdolat Mount Everest z pohodlí vašeho domova? Díky záběrům pořízenými drony se budete zase moci prolétnout jako Superman třeba přímo údolím Grand Canyon. Záběry z roveru Curiosity zase mohou vzít virtuálně na Mars.

Pak je tu samozřejmě obří průmyslové využití. Třeba architekt by se mohl projít domem ještě dřív, než stavební firma položí základy. Hodně se mluví také o možnosti terapie pomocí virtuální reality, hlavně PTSD (Posttraumatická stresová porucha), kterou trpí především váleční veteráni. Dalších možností je celá řada, výše zmíněné tak zdaleka nejsou vyčerpávající seznam toho, co virtuální realita může poskytnout.

Kdo ví, třeba se naplní utopické vize a celá civilizace bude za pár let žít pouze ve virtuálních světech a ten skutečný bude pouze nutná otrava pro přežití… Tomuto tématu se věnovala skvělá novela Ready Player One, kde civilizaci pohltila hra Oasis. Zmínit můžeme také kultovní seriál Červený trpaslík a epizodu „Lepší než život“, kde figurovala stejnojmenná hra uvnitř virtuální reality. 



Tagy: virtuální realitaoculus rifthtc viveplaystation vrspeciál

comments powered by Disqus